Vysvětlení Peroutky se jmenuje Kriegel
Vysvětlení je – obávám se – v podstatě jednoduché a ukazuje prezidentovu genialitu míchanou s neuvěřitelnou malostí do koktejlu, jaký může vzniknout snad jenom v zemi odkazující se svými nejlepšími tradicemi k antihrdinovi Švejkovi.
Jak je již známo a jak ostatně bylo známo i před oficiálním ohlášením, prezident republiky hodlá na podzim vyznamenat in memoriam Řádem T. G. Masaryka osmašedesátníka Františka Kriegla. Pro méně znalé české historie – Kriegel byl jediným vrcholným představitelem Československa, který odmítl podepsat v roce 1968 Moskevský protokol, potupnou vazalskou smlouvu, kterou byla veškerá moc předána Moskvě. V podstatě, na konkrétních historických souvislostech v této chvíli tolik nezáleží. Hlasoval proti i jako poslanec, byl odstaven a vyobcován ze široké, avšak tradičně nenávistné komunistické náruče. Kriegel je však postavou mnohovrstevnatou a jeho činnost zvláště ve čtyřicátých a v první polovině padesátých let určitě nesnese přísná morální měřítka. Z mého soukromého pohledu říkám, že si řád zaslouží a že by měl být jednou z hlavních postav hodin dějepisu na základních i středních školách – neboť nejvíce Kristus miluje ty, kteří hřešili a napravili se. Navíc jeho cesta od milicionářského pohlavára z roku 1948 k signatáři Charty 77 je sama o sobě extraktem národních dějin dané doby.
Tedy: Vyznamenat Františka Kriegela je záslužné. Pro řadu lidí to ale bude podobný problém, jako vyznamenat bratry Mašíny.
A nyní – jak to souvisí s Peroutkou?
Chudák Peroutka k tomu přišel jako slepý k houslím. Prezident celkem po právu očekává, že až si jeho již podvakrát tiše oznámeného rozhodnutí někdo opravdu všimne, vypukne diskuse podobná té, když se zastupitelé Prahy 2 rozhádali nad návrhem udělit Františku Krieglovi čestné občanství této městské části. Tedy poněkud exaltovaná diskuse o vině a trestu, ve které – jak je v Čechách zvykem – budou slepí mlátit po hlavě hluché čímsi, co mylně považují za argumenty. V tu chvíli pak vystoupí prezident a moudře připomene „kauzu Peroutka“ a otázku morálního selhání. Vyznamenání Františka Kriegla bude rudým hadrem pro jistou část společnosti v každém případě, když ale veřejná diskuse na toto téma nebude jenom o osmašedesátnících, ale také o Peroutkovi, přinese prezidentovým dlouhodobým záměrům něco navíc. Ta přidaná hodnota, to je to, oč tu běží.
Nekomunistický odpor ke komunismu (či nacismu, na tom zase tolik nezáleží) a komunistický odpor ke komunismu je v prezidentových očích potřebné slít do jednoho džbánku relativizace. Ferdinand Peroutka byl in memoriam vyznamenán prezidentem Havlem Řádem T. G. Masaryka v roce 1991. Miloš Zeman hodlá to stejné učinit s Františkem Krieglem v roce 2015. To je pro něj dobrá příležitost posunout stírání rozdílů mezi „odporem“ a „odporem“ zase o kus dál.
Miloš Zeman touží být prezidentem, na jehož úřad „Nikdy nezapomeneme!“ a sleduje tento cíl soustavným a vlezlým vytvářením nových a nových témat, která nemají řešení a která mohou vést k jedinému, ke stále větší diferenciaci společnosti. Všichni přece víme, že tradičním bolševikům bude Ferdinand Peroutka vždy ležet v žaludku a tradičním antikomunistům se nikdy nebude líbit vyznamenání pro Františka Kriegla. To jsou věci, které prostě existují a nelze je změnit, protože jsou zabudovány nekonečně hluboko v samotné matérii světa.
Bipolárnost Perotka – Kriegel tedy umožní prezidentovi prodloužit tuto diskusi až do podzimu tohoto roku. Všichni, kdo k tomu budou mít co relevantního říci, se unaví a přestane je bavit opakovat stejné argumenty. Ostatně je už nikdo nebude poslouchat. Celé to téměř vědecké piplání se v detailech bude brzy zapomenuto, zástupy intelektuálů na všech stranách barikád si odnesou pocit vítězství, ale ve skutečnosti budou tyto moudré ženy a moudří mužové jenom poněkud naivní masou komparsu one man show Miloše Zemana. Neboť nad vším zmarem zůstane čnít majestátní stín prezidentův s hlavou nakloněnou na stranu a chápavým lidským „vždyť já si jeho i jeho nekonečně vážím, ale…“
Všimněme si, že dosavadní prezidentství Miloše Zemana je ve znamení nivelizace či spíše relativizace hodnot. V jeho pohledu na svět není místo pro nesporné autority. Možná to má i prozaický důvod. Sám totiž od vstupu do KSČ (jakkoliv například z mého pohledu pochopitelného) nespornou autoritou být nemůže.
Tomáš Marek
Agroterorismus
Mezi aktivisty, kteří se lepí k silnicím a zastavují dopravu, a mezi traktoristy, kteří blokuj dopravu, není žádný velký rozdíl. Pokud jedněm říkáme (oprávněně) ekoteroristé, pak ti druzí mají být označování jako agroteroristé.
Tomáš Marek
Paní Alenko, vraťte se na finance!
Na sítích se šíří nechutná lež, že Alena Schillerová udělala za své působení na Ministerstvu financí schodek 500 miliard. Musím se paní Alenky zastat. Není, není, není to pravda. Dokázala vytvořit schodek krásných 813 miliard.
Tomáš Marek
Zmrzneme, nebo umřou hlady?
Maďarský ministr zahraničí s divným jménem, které se mi nechce hledat, prohlásil zhruba toto: Není třeba mít Nobelovu cenu za ekonomii, aby člověk pochopil, že zastropování ceny ruského plynu je proti zájmům Maďarska a Evropy.
Tomáš Marek
Rubl není "silný", protože není směnitelný
Na moskevské burze se rubl "vrátil" na "předválečnou hodnotu", píší noviny. V souvislosti s Ruskem se často mluví o "Potěmkinových vesnicích". Tak toto není vesnice, to je rovnou Potěmkinovo velkoměsto.
Tomáš Marek
Aleš Juchelka a teorie ostrosti tužky
Aleš Juchelka, poslanec za ANO, moderátor a inženýr, není nejostřejší tužka v politickém penálu. Jeho poslední kousek je však udivující a nutí k otázce: Co všechno člověk NEpotřebuje, aby dokončil Vysokou školu báňskou?
Tomáš Marek
Kolikrát si straníkem, tolikrát si člověkem
Stínová vláda Andreje Babiše má 15 ministrů. Ti byli během svého života kandidáty nebo členy celkem deseti politických stran. Jejích rozpětí sahá od lidovců až po politický spolek komunistických lampasáků BOS.
Tomáš Marek
Jak se stalo, že Hana Lipovská mizí z Rady.
Hana Lipovská je jednou z komet českého veřejného života. Před rokem ji znalo nemnoho lidí jako poněkud podivnou blogerku zabývající se ekonomikou, křesťanstvím a několika dalšími poněkud odtažitými tématy.
Tomáš Marek
Sněmovna je s blížícími se volbami stále více nebezpečná
Jak se blíží volby, je poslanecká sněmovna stále nebezpečnější místo, kterého se každý rozumný občan musí bát, bát a ještě jednou bát.
Tomáš Marek
Nejvíc komunistický návrh je tu zpátky
Nápad zavést kvóty na české potraviny v supermarketech je tu zpět. Nejšílenější a nejvíc komunistická ekonomická myšlenka od listopadu 89 je prostě nesmrtelná.
Tomáš Marek
To se to zmrazují platy!
Tak si prý poslanci chystají zmrazení platů. Jojo, to se to zmrazuje, když si zároveň chystají snížení daní. Čili nakonec to asi dopadne tak, že čistého budou brát příští rok krutopřísně víc, než letos – i když si ty platy zmrazí.
Tomáš Marek
Poučení z krizového vývoje II (Petrof)
Z krizového vývoje je třeba se poučit. Jinak je celý krizový vývoj slušně řečeno na pytel, nebo-li na nic, čili na prd. A co plyne z krizového vývoje kolem jedenácti klavírů a pián firmy Petrof nedodaných do Číny?
Tomáš Marek
Jak erár krade nápady a vize
Je to model dramatu, který se objevuje zas a znovu. Kulisy: Veřejný prostor. Náměstí. Náplavka u řeky. Nebo cokoliv, kde se dá něco provozovat. Kladní hrdinové: Lidé s nápadem, jak to oživit. A s vytrvalostí to vydupat ze země.
Tomáš Marek
A exit? Exit máte? A mohli bychom ho vidět?
Nesporně jsme zaznamenali mimořádné úspěchy v tom, jak brzdit epidemii koronaviru. Přibývání nemocných je pěkně pomalé, v podstatě pod kontrolou (i díky chabému testování?). Ale: Co s tím teď budeme dělat?
Tomáš Marek
Bílá liga letí z Kanzelsbergeru. Po právu?
Několik drobných poznámek k příběhu oné "knihkupkyně", která po poněkud nejapných komentářích již není zaměstnankyní společnosti Kanzelsberger.
Tomáš Marek
Jděte už s tou Sofiinou volbou do někam…
V téhle zemi pořád někdo stojí před Sofiinou volbou. Naposledy poslankyně za ANO Hana Válková, bývalá ministryně spravedlnosti. Její Sofiinou volbou je, jakou otevírací dobu mají mít supermarkety.
Tomáš Marek
Malá velká Čína v Praze
Není to tak dlouho, co mediálně známý český ekonom Lukáš Kovanda spočítal, že rozepře mezi Pekingem a Prahou budou stát Českou republiku 23 miliard. Já tedy tvrdím, že tyto rozepře nebudou naši zemi stát ani korunu.
Tomáš Marek
Jak se boj o obecní blaho v průšvih obrací
Je tomu už něco kolem dvou a půl roku (jsem líný to počítat přesně), co radnice Prahy 3 pod vedením TOP09, ODS a ČSSD s přispěním KSČM „zobecnila“ provozování trhů na Jiřáku. Jakkoliv od té doby trhy vypadají podobně,...
Tomáš Marek
Několik poznámek ke všeobecné zlotřilosti dotací
Tento text není ani o pekárnách, ani o rekreačních objektech s jezírkem a dětskou ZOO. Kdo chce, jistě si je mezi řádky najde. Ale to není smysl. Tento text je o obecné zlotřilosti dotací. Protože dotace jsou zlo.
Tomáš Marek
Don't feed Zeman
Nekrmte trolly je jedna ze zlatých zásad lidí, kteří chtějí ve zdraví přežít sociální sítě. V krátkosti to znamená nereagovat na diskutéry, kteří provokují (nadávají, urážejí či zastávají naprosto absurdní postoje).
Tomáš Marek
Tak kdo nás vlastně obsadil? Nebyli to Tataři?
Podle soudruha Vojtěcha Filipa (známého v některých kruzích pod údernickou přezdívkou Falmer) nezosnovali okupaci Československa v srpnu 1968 ruští soudruzi, ale ukrajinští soudruzi.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 77
- Celková karma 37,93
- Průměrná čtenost 1800x