Český prezident je nebezpečná neřízená střela čínsko-sovětské výroby, to není nic nového. Že jeho oblíbenec Ivo Svoboda, nad kterým držel ochrannou ruku až do chvíle, kdy se ostuda s jeho kriminálními činy nedala zamaskovat, byl neschopný a zároveň všehoschopný břídil, to věděli všichni - včetně tehdejšího předsedy sociální demokracie (a bohužel budoucího premiéra). Ale Svoboda byl dostatečně patolízalský na to, aby byl pro svého guru užitečný. Obvykle se dodává za "užitečný" ještě jedno slovo, které nyní nepoužiji, i když to není nadávka, ale lékařská diagnóza. Nicméně si ho tam myslím.
Celý příběh s Lidovým domem se už tehdy mohutně přetřásal, uvnitř strany se říkalo, že podmínky jsou špatné, ale okolnosti smlouvy s právníkem (tehdy advokátem) Zdeňkem Altnerem a dalšími "poradci" byly známy jenom předsedovi a především jeho blízkému spolupracovníkovi Ivo Svobodovi. Popravdě si dovoluji jistou, dejme tomu, nadsázku - ty smlouvy (pokud si vzpomínám a má chabá paměť mne neklame) fyzicky podepisoval Ivo Svoboda. Ale šlo o jejich kroky a jednou ze silných stránek Zemana vždycky bylo neohlížet se na cokoliv, co by připomínalo kolektivní orgán. Pokud tehdy byla podopsána hloupá smlouva (a zdá se, že hodně hloupá), nese za to plnou odpovědnost Miloš Zeman a nikdo jiný (neboť Ivo Svoboda vždy plnil jenom a pouze přání předsedy). Stejně jako fakt, že Altner byl i tehdy tak trochu muž z příšeří (což jeho následné činy nesouvisející s touto smlouvou o Lidovém domě ostatně prokázaly).
Co z toho plyne za poučení?
Měli bychom se hodně dobře zabývat tím, co Miloš Zeman podepisuje. Příběh s téměř 340 miliony je varující a v podstatě nám říká:
Pan prezident je schopen podepsat jakoukoliv koninu, kterou pak zaplatíme. A on si pojede objímat stromy, protože je co? Betrestný.