Člověk by řekl, že tuto diskusi na téma dovozní cla máme za sebou už nějakých skoro 200 let a jde o vyřešený problém. Dovozní clo může (alespoň teoreticky a krátkodobě) uchránit vlastní producenty, ale náklady vždy (naprosto neoddiskutovatelně) nesou jenom a pouze vlastní občané. To už rozčísnul Frédéric Bastiat ve své Petici výrobců svíček z roku tuším 1845.Tedy pokud chce Donald Trump speciální daní z mexického zboží získat deset miliard dolarů ročně, pak jediní lidé, kteří těchto deset miliard dolarů vyndají z kapes, budou jeho spoluobčané, protože oni zaplatí vyšší finální cenu ovoce, zeleniny a čeho ještě, co se do USA z Mexika vozí.
Opravdu si americký prezident myslí, že to jeho voličům nikdo nevysvětlí? Nebo je skutečně přesvědčen, že zavedením dvacetiprocentního cla ty peníze "získá" od Mexičanů? Pokud to první, musí své občany považovat za idioty. Pokud to druhé, je to ještě horší.
Možná jde zase jenom o poněkud od reality odtrženou rétoriku. Třeba má Trump Petici výrobců svíček, svícnů, voskovic, lamp, lustrů, svítilen, kandelábrů, kratiknotů, zhasínadel, jakož i výrobců loje, oleje, pryskyřic, alkoholu a obecně všeho, co souvisí s osvětlením dokonale nastudovánu, jen to skvěle maskuje. Ale zatím to tak nevypadá.
Když už se pro změnu v naší zemi tak usilovně diskutuje o právu nosit zbraň, tak ona platí jedna zlatá zásada. Nikdy nevytahuj pistoli, pokud si nejsi naprosto jistý, že jsi připraven ji i použít. I toto staré dobré pravidlo by měli Trumpovi poradci prezidentovi vysvětlit. Neboť ona taková výhrůžka dovozím clem je v podstatě něco jako tasení pistole. Předpokládejme totiž, že Donald Trump chce Mexiko zastrašit a donutit hrozbou zbrždění vzájemného obchodu splnit jeho absurdní požadavek, aby jižní soused platil Trumpův předvolební slib. A když Mexiko nepovolí? Pak opravdu podepíše výnos o uvalení "cla o velikosti mexického dolaru"? Což by mimo jiné pravděpodobně znamenalo zkázu celé severoamerické zóny volného obchodu. Nebo přehodí patku, zastrčí zbraň do pouzdra a řekne, že jen tak žertoval? Ale v tom případě se vydá po cestě, která z něj udělá sice verbálně nejútočnějšího, ale také neškodného a nejslabšího prezidenta posledních dekád. Minimálně od Jimmy Cartera.
Mimochodem - když se mluví o tom, jak Trump navazuje na Ronalda Reagana, bylo by rozložení severoamerické obchodní zóny zvláště podivné. Neboť NAFTA sice vstoupila v účinnost v roce 1994, jednání o ní však začala podstatně dříve a inicioval je kdo? No právě - Ronald Reagan (druhé období mu končilo v roce 1989). Jeho nástupce George Bush pak naplnil jeden z velkých projektů svého předchůdce. Obecně byl Reagan zásadním zastáncem mezinárodního obchodu bez celních bariér, což se o Donaldu Trumpovi asi říci nedá.
Celý ekonomický program Donalda Trumpa působí poněkud nekonzistentně (ale samozřejmě to bude skvělé, to je jasné). Nesporně ambiciozní plán na snižování daní je z hlediska hledání nových růstových možností ekonomiky, která má podobný problém, jako česká - nezaměstnanost pouhá čtyři procenta, nesporně naprosto správný. Ale jak jde dohromady s příslibem obrovských investic do infrastruktury a dalších vládních výdajů, které Trump plánuje? A to při dluhu převyšujícím 100 procent HDP? Kdyby to bylo deset nebo dvacet procent, tak by šlo o něco jiného. Ale takto?
A jsem opravdu zvědavý, jak si s dvacetiprocentním dovozním clem poradí čeští fandové Donalda Trumpa. Povětšinou jde zřejmě (alespoň to tak navenek působí) spíše o pravicové voliče. Těm by problematika popsaná Bastiatem měla být alespoň elementárně jasná. Ale třeba něco vymyslí, jak si to vysvětlit.
No, ještě bude veselo...