Proč je Petr Mach mimo? A proč je Putin zlý duch?

Fascinace části intelektuálů Vladimírem Putinem je na první pohled nepochopitelná. U lidí trpících duševní poruchou „levicová úchylka“ to lze ještě zařadit do obvyklých modelů (typově „Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá“), ale co si počít s tím, že vlivem i postavením významná skupina bezesporu nikoliv hloupých jedinců zastávajících jinak zřetelné postoje „pravicové“ vyjadřuje nemalé pochopení pro putinovský režim? Pro režim, který vykazuje hodnoty rozličné, zcela jistě ale nikoliv úctu k demokracii, individualitě a již vůbec ne k tomu nejpodstatnějšímu, totiž k vládě zákona.

(Předčasné P.S., už jsem to psal dřív i dole: V titulku má být Václav Klaus, nikoliv Petr Mach - jen to už bylo venku a připadalo mi stejně hloupé to měnit, jako to nechat - asi jsem to měl vyměnit.) A nyní k původnímu textu:

Působí to do jisté míry jako „legitimace“ Vladimíra Putina ke vstupu do „slušné společnosti“. Byzantinsky okázalá úcta vládce k tradicím, ke „konzervativním“ hodnotám, k „národní historii“, jeho úzké sepjetí s patriarchy a pravoslavím, to všechno je považováno částí pravicových intelektuálů (nejen v Čechách) za důvod pro pochopení a dokonce i spojenectví. Rusko představuje pro tyto lidi „pravoslavnou hráz“ proti islamizaci Evropy, což je vize tak absurdní, že by měla být zanesena mezi psychiatrické diagnózy.

Zvláštní je, jak tento myšlenkový systém funguje, i když mu chybí vnitřní soudržnost. Prezident Putin je chápán jako ochránce tradičních hodnot (primárně rodina, rodičovství), ale jeho rozvod nevadí a to, že po většinu svého veřejného působení vystupuje spíše jako machistický starý mládenec a nikoliv jako starostlivý otec, je pomalu povyšováno na klad. Je brán téměř jako obnovitel pravoslaví – i když právě tato církev byla v dobách KGB udavačsky infiltrovanou složkou sovětské společnosti (snad ani není potřeba připomínat, že Vladimír Putin pochází z kádrové líhně státní bezpečnosti).

Pro onu intelektuální skupinu však „klady převyšují zápory“ a Putin je konzervativním protikladem bonvivánského, zhýralého a nechutně liberálního Západu, který na svoje tradice zapomněl a co hůře – neustále je pošlapává. Ano, to je v mnohém pravda. Dnešní Západ je změkčilý, bonvivánský, svým způsobem zhýralý a zcela jistě opustil mnoho ze svých tradic. Rodina ztratila pro lid Západu obsah, což neznamená jenom, že rozvodovost je extrémní a sňatečnost nízká. Západ je již tak pohodlný a zahleděný do shoppingu, že nejen nerodí děti, ale dokonce ani neuzavírá manželství, protože by to znamenalo jenom komplikace při rozvodu a při nakupování tretek. To všechno je fakt. Dokonce je to tak banální fakt, že o něm ani nelze vést seriozní diskusi. Podobně je banální skutečností, že naše demokracie ztratila mnoho ze svého základního ustanovení a stala se diktátem většiny místo vládou zákona. Naše legislativa je plná dalších a dalších a dalších a dalších předpisů, které přikazují, zakazují, regulují, předepisují, normují a omezují… občany, podnikání, i tu nyní tak omílanou výchovu dětí. Přitom zákony mají především regulovat vládu, ohraničovat její pravomoci vůči lidu a nikoliv omezovat pravomoci lidu vůči vládě. Západ je bezesporu na špatné cestě. Na špatné, nikoliv na cestě do pekel, ale na špatné.

Jenže vidět z tohoto stavu cestu ven skrze Putina, to je selhání a pošlapání celé intelektuální tradice Západu. Co více, je to jeho destrukce. Když se tito pravicoví intelektuálové ohánějí tradicí, měli o poslední neděli navštívit kostel a poslechnout si verše 21 až 28 z první kapitoly evangelia svatého Marka. Vypráví se tam příběh o Ježíšově kázání v synagoze v Kafarnaum. Všichni jsou užaslí, co jim to ten člověk povídá a jak divně učí, nechápou. Pouze zlý duch usídlený v jednom z mužů jeho ústy křičí: „Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ A Kristus, místo toho, aby si mnul ruce, že alespoň někdo pochopil jeho božství, když ostatní jenom stojí v poněkud tupém úžasu (v úžasu nejspíše nad opovážlivostí mladého muže) ho okřikne:  „Zmlkni!“ Nechce, aby pravdu vyjevilo zlo, neboť tím by popřel všechno, co ona pravda obsahuje.

Když Putin, tento nesporně zlý a záludný muž, představuje pro některé pravicové síly návod k překonání krize Západu, pak to ale značí jediné. To již není putování po špatné cestě, ale po opravdové cestě do pekel.

P.S. Už to nechci měnit, jenom dodám - v tom titulku měl být Václav Klaus, ne Petr Mach. Ale už jsem to takhle vložil, tak si to tak i ustojím.